• Ivana Lehkoživová

Oni mě kopírují aneb Jak chránit své podnikání

Aktualizováno: bře 31

Nedávno jsem v jedné podnikatelské FB skupince narazila na příspěvek na téma kopírování mezi podnikateli. Pod příspěvkem se rozjela bohatá diskuze, ve které mnoho podnikatelek sdílelo nějakou svou vlastní zkušenost s kopírováním. Přidala jsem komentář o tom, jak to vidí právo, a taky trochu o tom, jak to vidím já. Toto téma si ale určitě zaslouží delší zamyšlení než jeden FB komentář.


Je to strašák každého podnikatele, alespoň v určitých fázích podnikání. Máte úžasný podnikatelský nápad a bojíte se o něj. Co když mi ho někdo ukradne? Co když bude někdo dělat to samé a bude vydělávat na mém nápadu? Jak svůj nápad ochráním? Co když mě bude někdo kopírovat?


Tohle není jen o právu


Než se pustíme do těch právních věcí, tak trocha selského byznysového rozumu a zkušeností. Nejprve ta špatná zpráva: Pokud je ten nápad dobrý, tak ho určitě někdo okopíruje a zkusí dělat totéž co vy. Teď ta dobrá: Nebude to nikdy dělat úplně stejně jako vy. Paradoxně, právě kopírováním může dokonce někdy udělat reklamu i vám.


Podnikání není zdaleka jen o nápadu, je o milionu dalších činností, které s nápadem souvisejí, a je také o neustálém vylepšování. Vzpomeňte si na ten svůj úžasný podnikatelský nápad a jeho první realizaci. A pak na tu poslední. Určitě najdete spoustu rozdílů. Pokud jste inovativní, pak to máte v sobě a to vám žádná konkurence ukrást nemůže.


Nápad a právo


Nápad sám o sobě není právem chráněn. A je to určitě správně. Nikdy totiž nemůžete vyloučit, že někdo jiný měl ve stejném období úplně stejný nápad jako vy. Navíc nápad sám o sobě je nic. Potřebuje totiž ještě realizaci.


Ne vždy ale realizaci zvládne podnikatel sám. Naopak, často s ní potřebuje pomoct. Přitom samozřejmě musí svůj nápad někomu poodhalit.


Pokud nechce spoléhat jen na vzájemnou důvěru, může si s druhou stranou sepsat tzv. ndáčko (NDA – z anglického „non-disclosure agreeement“), nebo-li česky dohoda o mlčenlivosti nebo dohoda o ochraně důvěrných informací. Je úplně jedno, jak si dokument nazvete, důležitý je obsah.


Jak má vypadat NDA?


Jsou obory, ve kterých je uzavírání dohod o mlčenlivosti naprosto běžné. Ty, které se mi ale dostávají na stůl, jsou bohužel velmi často jen cárem papíru. U NDA totiž rozhodně platí: Méně je někdy více. Podnikatelé mívají tendenci chránit úplně vše, a tak vymezují chráněné informace tak široce, že jejich dohody přestanou být řečí práva „určité“. Nejde z nich totiž jednoznačně určit, co je a co není důvěrné. Všechno z podstaty věci prostě důvěrné být nemůže. Takové dohody jsou pak bohužel neplatné.


Při vymezování toho, co chráníte, se tak snažte být co nejvíce konkrétní. Formulace typu „důvěrné je všechno, co jsem ti řekl a napsal“ totiž nefungují.


Nezapomeňte na smluvní pokutu. Všichni sice víme, že sliby a smlouvy se mají dodržovat, když k nim ale přibyde strašák v podobě tučné pokuty, dodržujeme je jaksi „více“. Smluvní pokuta by vždy měla být přiměřená, hlavně tomu, co chráníme.


Co se (ne)může kopírovat?


Už víte, že váš podnikatelský nápad ostatní kopírovat mohou. Co už ale úplně kopírovat nemohou, je jeho realizace.


Tím nemám na mysli stejné postupy, to nelze nikomu zakázat. Opět, je to logické, to by totiž ekonomika vůbec nemohla fungovat. Dejme si příklad. Před pár lety potraviny na internetu nikdo neprodával. Pokud bychom chtěli chránit něčí podnikatelský postup, tak by to v tomto případě znamenalo, že první, kdo začne na internetu prodávat potraviny, má na tento způsob prodeje monopol a nikdo jiný už nikdy nebude moc prodávat potraviny přes internet.


Teď už ale opravdu k tomu, co kopírovat nelze. Nikdo nemůže kopírovat vaše texty, grafiku, fotky či jiné obrázky. Ty jsou totiž tzv. autorskými díly, a jsou proto chráněny autorskými právy. Autorská práva si nemusíte nikde registrovat, nijak je nahlašovat, patří vám automaticky.


Opravdu mě kopírují. Co s tím?


Když někdo kopíruje vaše texty anebo jiné autorské dílo a vy to prostě nechcete nechat být, snažte se nejprve zajistit si důkazy. Typicky to budou printscreeny webových stránek či příspěvků ze sociálních sítí. Důkazy si pečlivě ukládejte.


Pokud se rozhodnete řešit situaci sami, doporučuji pokračovat jednoduchou výzvou, ve které danou osobu upozorníte, že porušuje vaše autorská práva a vyzvete ji, aby s tím přestala. I tuto výzvu byste měli mít zdokumentovanou – doporučený dopis je super, ale v zásadě stačí i email či jiná uložitelná forma. Telefon v tomto případě není dobrý nápad.


Část plagiátorů ustane s kopírováním už po této výzvě. Anebo začne kopírovat chytřeji, tentokrát už ne doslovně anebo ne přímo používáním Vaší grafiky či fotek. Existují však i takoví plagiátoři, které ani taková výzva nezastaví. A pak už je opravdu čas na návštěvu advokáta.


Jakou kompenzaci můžu za kopírování požadovat?


V praxi je vyčíslení kompenzace za porušení autorských práv složité. Můžu požadovat náhradu škody (jejíž součástí může být i ušlý zisk) a vydání bezdůvodného obohacení. Ale právě to jejich vyčíslování je kámen úrazu. Sami si dokážete představit, jak těžko budu počítat škodu za to, že někdo použil něco, co jsem napsala či jinak vytvořila. U bezdůvodného obohacení se zase špatně zjišťuje, kolik za to mé dílo plagiátor utržil.


Pomoct se snaží autorský zákon, podle kterého má autor nárok na dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době porušení. Ani to ale v praxi nemusí být jednoduché spočítat.


I proto jsou soudní pře s plagiátory zdlouhavé a časově a finančně náročné. Nečekejte proto, že na případném sporu s plagiátorem zbohatnete. Vedení takového sporu je spíše otázkou principu.


Co když to konkurence už opravdu přehání?


Většina podnikatelů ojedinělé kopírování ze strany konkurence přejde. Je to totiž levnější a jednodušší než ho řešit. Mohou však nastat situace, kdy je toho kopírování a vykrádání už opravdu příliš, jednání konkurence je v rozporu s dobrými mravy soutěže a z pohledu práva se dá označit jako nekalá soutěž.


Právo totiž chrání hospodářskou soutěž a poctivé jednání při podnikání. A tak, pokud to někdo v konkurenčním boji na trhu přežene, může se dopustit tzv. nekalé soutěže. Nekalé soutěže je několik typů a mezi nimi je i porušení obchodního tajemství a parazitování na pověsti jiného podnikatele.


Stejně jako spory v oblasti ochrany autorského práva, tak i tyto spory jsou v praxi velmi složité a prokázat porušení pravidel hospodářské soutěže není nic jednoduchého. Mezi sebou se totiž bijí dva zájmy – zájem na fungujícím tržním hospodářství, do kterého stát nijak nezasahuje a ochrana dobrých mravů soutěže. Ten zájem nezasahovat v zásadě převažuje, a proto, aby stát zasáhl, musí být porušení pravidel opravdu zásadní.



Jak tedy své podnikání chránit?


Právo vám může v ochraně vašich nápadů a podnikání před kopírováním pomoct, ne však na sto procent. Pokud pracujete na novém projektu, je sepsání kvalitních dohod o mlčenlivosti určitě dobrý nápad. Pokud vás někdo kopíruje, vyzvěte ho k tomu, aby s tím přestal. Když to nepomůže a přesáhne to vaši hranici tolerance, poraďte se s právníkem. Připravte se ale na to, že tato cesta může být trnitá.


Svůj byznys proto chraňte hlavně jinými cestami. Buďte inovativní, nezůstávejte na jednom místě a pořád tvořte nové věci. Jen tak budete mít konkurenci vždy za sebou. Myslete na informační bezpečnost a dobře si prověřujte své spolupracovníky. Utužujte vztahy se zákazníky tak, aby chtěli pracovat právě s vámi. Budujte si svou podnikatelskou identitu a vztahy na sítích. Pak se vám totiž může stát, že za kopírování „ukamenují“ vaši konkurenci vaši fanoušci sami. Ze zkušeností podnikatelů kolem sebe vím, že i to se děje. A to je podle mě to nejlepší řešení.

963 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše